První školní den přivítala ředitelka školy, PaedDr. Marie Plíhalová, žáky prvního ročníku v nové tělocvičně.

Přejeme všem žákům úspěšný start v novém školním roce.

 

Během celého školního roku probíhaly mimoškolní aktivity v naší nové laboratoři, kdy jsme vyráběli různé betonové vzorky a související zařízení a vlastně vše nakonec vyvrcholilo návrhem a stavbou betonové kánoe. A protože zasloužená zábava by neměla být na úkor výuky, tak jsme si tu pravou zábavu nechali až na úplný konec. Takže poslední dva dny školního roku jsme si vyhradili na návštěvu Třebíče s památkami pod ochranou UNESCO a jaderné elektrárny Dukovany. Třebíč se historicky vymykala blízkým soužitím židovské a křesťanské populace, proto jsme zavítali do třebíčského „Josefova“. Jestli u naší školy stojí synagoga hned vedle kostela, tak v Třebíči je kostel přímo v synagoze. Náboženství, nenáboženství, o tom to nebylo. Šlo o poznání hluboké české, ano, dobře, a moravské, kultury a že náš národ má opravdu pevné základy, přímo v nás, v lidech. Vrcholem kulturního zážitku byla prohlídka třebíčské baziliky a zejména možnost vidět zblízka varhany v akci. Že varhaník má na starost i to, že v jaderné elektrárně Dukovany je metr skutečně metr dlouhý a stupeň Celsia je skutečně stupeň Celsia, to jsme se dozvěděli, a i viděli v budově metrologie, kde se zaměstnanci starají o přesnost veškerých měřících sond a přístrojů. V samotné jaderné elektrárně jsme se dostali až do reaktorového sálu a mohli si sáhnout na kontejnment reaktoru, který zrovna produkoval svých pět set megawattů elektrických. Hluk ve strojovně od čtyřech vibrujících turbogenerátorů, které jely naplno, nešlo přeslechnout ani přes špunty v uších. A že chladící věže jsou monumentální, ale že také stačí málo, aby prostě nebyly, to jsme se také dozvěděli. Ale ten největší zážitek, a to i pro naše učitele, byla samotná parta fajn mladých lidí, kteří se i přes svůj věkový rozdíl, naši druháci až doktorandi z ČVUT, společně dobře baví a tvoří jeden velký pevný tým. Jo, a velmi děkujeme kamarádovi Honzovi, ČEZákovi od Waterloo, a jeho kolegům, že se o nás tak skvěle postarali. Skvělé dva dny! No a teď: Ať žijí prázdniny!!!