Čí je to problém, bezdomovectví mezi New Yorkem a Prahou
Se studenty čtvrtého ročníku třídy 4.D jsme v rámci hodiny urbanismu navštívili výstavu „Čí je to problém, bezdomovectví mezi New Yorkem a Prahou“ v pražské galerii VIPER. Výstavou nás provedla paní architektka Karolína Kripnerová, z organizace Architekti bez hranic, která se tímto tématem dlouhodobě zabývá. Výstava nám všem otevřela oči. Kdo se za tímto označením „člověk bez domova“ skrývá? Může to být kdokoliv z nás, nejsou to jen alkoholici, většina lidí, si tuto situaci dobrovolně nevybrala. Toto téma není jen sociální a politické, ale i my technicky zaměření - architekti a inženýři - můžeme svým pohledem, svoji dovedností k tomuto tématu přispět. Na výstavě studenti reagovali a ptali se na věci, které je zajímali, náměty a nápady potom zpracovali do společného plakátu.
Vodaři a betonáři jsou třeba
Dnes se stalo něco, co bylo už hodně dlouho třeba. Tím je slyšet od celonárodně uznávané autority, která to s naší vlastí myslí hodně upřímně, proč jsme na naší škole a pro co to všechno vlastně děláme. Celé to začalo tichým zavoláním o pomoc z naší partnerské Fakulty stavební ČVUT, kde opadá zájem studentů o vodohospodářské obory. Partneři si mají pomáhat, takže naše škola udělala, co mohla, a vynasnažila se získat co nejvíce studentů pro náš vodařský obor, což jsou studenti, kteří budou dále pokračovat ve studiu na naší partnerské fakultě. To se povedlo. Do nového ročníku jich jde plných dvacet. S ohledem na generační obměnu, když voda je vlastně všechno, je to v rámci České republiky ale málo. Což by už mohlo mít neblahé následky. Takže, a zřejmě, i proto na to tiché zavolání o pomoc zareagovala i dr. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ano, ta co je na youtube v nesčetně rozhovorech a která v televizi diskutuje s politiky. Přes veškeré své pracovní vytížení doslova přiběhla ze Senovážného náměstí k nám na školu a provedla, co bylo třeba, takovým způsobem, že při úvodní přednášce zavládlo neobvyklé naprosto soustředěné ticho. Šlo o historický vývoj získávání energie a nakládání s ní. Co všechno šlo historicky propojit z hlediska vývoje člověka, techniky a získávání potravy se současným způsobem života, to bylo neuvěřitelné. Fakta studenti tak nějak znají. Ale všechno to provázat, aby vyvstaly jasné souvislosti, na to už je třeba širší znalost a zřejmě i velká moudrost. Ticho na konci přednášky totálně rozbila velkorysá nabídka diskuse. Je jasné, že možnost mít dr. Drábovou v malém počtu jen pro sebe, to se využilo beze zbytku. Velmi zvídavé dotazy ohledně energetiky, současných společenských problémů a všeobecného budoucího směrování byly zodpovězeny opět takovým způsobem, že mnoho v dnešní době diskutovaných témat najednou dostala svůj původní jasný význam. A najednou bylo jasné i to, že vše potřebuje svůj čas, tedy nic neuspěchat, že je třeba znát historické souvislosti a že naprosto zásadní je získávání potřebných znalostí pro dobrá rozhodnutí ohledně zavádění nových technologií, ale i zavrhování těch starých. A co se týká vody, tak ta se objevovala stále jako ta vzácná komodita, se kterou je třeba umět hospodařit, třeba i v jaderných elektrárnách. A proč dr. Drábová zmiňovala potřebu betonářů? Protože beton je taky všude, třeba jako pevné základy. No, a ve vztahu k vodě je to jednoduché. S velkou vodou toho bez betonu moc nesvedete.
Třída 1.E navštívila JE Temelín a zajímavé mosty
Na začátku května se třída 1.E vydala na dvoudenní výlet do jaderné elektrárny Temelín. V infocentru elektrárny jsme si prohlédli nejen expozici věnovanou výstavbě a provozu nejvýkonnější české jaderné elektrárny, ale ve virtuální realitě se podívali i na ta nejstřeženější místa. Cestu tam a zpět jsme doplnili o zastávky na významných mostech. V Bechyni jsme se zastavili u obloukového mostu Duha, který kombinuje silniční a železniční dopravu na nejstarší elektrifikované železniční trati. Dále jsme si prohlédli nejstarší dochovaný empírový řetězový most u nás, ve Stádleci přes řeku Lužnici, který byl v 70. letech přesunut ze svého původního místa v Podolsku, kde stál od roku 1848 a musel ustoupit vodní nádrži Orlík. Tam jsme navštívili jeho nástupce, elegantní železobetonový obloukový most ze 30. let. O kousek dále také Žďákovský most, který byl v době svého otevření považován za největší obloukový most svého druhu.
Juniorský maraton
Naši studenti se i letos zúčastnili 26. ročníku Juniorského maratonu. Jednalo se o štafetový závod určený pro střední školy. Každé družstvo bylo složeno z 10 členného týmu a společnými silami překonávali maratonskou trať (42 km). Každý ze studentů zaběhl svůj úsek a celé družstvo se snaží dorazit do cíle dříve než soupeři. Svým rozsahem se stal Juniorský maraton největším běžeckým závodem pro střední školy v ČR. Naše škola se za Prahu a Středočeský kraj umístila na krásném 44. místě z 95 zúčastněných týmů.