Definice praví, že most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční komunikaci přes překážku, kterou může být například vodní tok nebo plocha, terénní nerovnost  nebo jiná komunikace.  Most v širším slova smyslu může mít i poetickou charakteristiku. H. Zagorová v jedné ze svých méně známých písní nazývá most s básnickým přesahem „výkřikem spoutaných skal“, „být jako most, to je čin místo vět“,… tíže zbavený svět.“ Možná, že i podobné asociace vyvolávaly u našich „dopraváků“ navštívené mostní stavby. Ale cílem exkurze bylo hlavně seznámení se s různými typy mostů, bližší pochopení statických soustav mostních konstrukcí, prohlídka konkrétních detailů mostních konstrukcí (mostní závěrů, ložisek, ztužidel atd.), zopakování technologických postupů používaných pro různé typy mostů.
A s jakými konkrétními objekty se žáci seznámili? Byly jimi např. obloukový silniční most se spodní mostovkou Litol (Lysá nad Labem), silniční zavěšený most Chvalovice, visutá lávka pro pěší v Kolíně, silniční most s elektrárnou, jezem a zdymadlem Kolín, železniční zvedací most Kolín, dvoupatrový dálniční most Píšť, silniční obloukový most Hořepník, zavěšený silniční most přes Jordán v Táboře, železniční most se spodním obloukem Tábor, řetězový visutý most Stádlec, obloukový sdružený most Bechyně, silniční obloukový most Podolsko, silniční obloukový most Žďákov.

A jak uvádí Ing. J. Vitásková ve své zprávě, nejvíce zaujalo:

• elegance zavěšených a visutých mostů a lávek
•  vytápěná mostovka lávky v Kolíně
• zvedací most pro lodě v Kolíně, který se ale nezvedá, protože došly peníze
• unikátní dvoupatrový dálniční most Píšť, kdy je nad původním za války vybudovaným mostem „rozkročen“ nový most
• most v Hořepníku, který vyprojektoval profesor Stanislav Bechyně ve věku pouhých 24 let
• technická památka – jediný visutý řetězový most ve Stádleci, přestěhovaný ze svého původního stanoviště, nyní zatopeného Orlickou nádrží
• sdružený obloukový most Bechyňská Duha, po kterém vede silniční i železniční doprava
• oba mosty přes Orlík (Podolsko a Žďákov) svou monumentalitou.

Měření v laboratoři hydrotechniky na ČVUT

Vodaři třídy 2. B měli 20. května vyučování přesunuto do laboratoří hydrotechniky, ČVUT, fakulty stavební.

Tahle laboratoř slouží k hydraulickému výzkumu – každý z nás přece ví, že to, jak se voda chová v přírodě nebo na vodohospodářských stavbách, se dá matematicky vyjádřit jen hodně složitě, ale na fyzikálních modelech je to jednodušší a výsledky jsou navíc mnohem přesnější. Pro nás, jako pro začátečníky, byly připraveny 4 druhy měření – objemová metoda měření průtoku, měření průtoku v otevřeném korytě s použitím hydrometrické vrtulky, měření účinnosti turbíny a zjišťování součinitele přepadu na kašnovém přelivu přehradní nádrže. Na stanovištích jsme se vystřídali, vypočítali jsme výsledky a zpracovali jsme prezentace k jednotlivým úkolům. Jsme také moc rádi, že jsme jako jedni z prvních mohli vidět model sportovního kanálu pro kanoisty pro olympiádu v Riu de Janeiro.Všechno se nám moc líbilo. Děkujeme moc hlavně panu Ing. Zukalovi, PhD., který nám celou laboratoř připravil a měřením nás prováděl.

Třída 2. B – zaměření vodohospodářské a ekologické stavby

Exkurze do MVE Troja

Dne 8. června 2015 jsme byli studenti 2. a 3. ročníku se zaměřením vodohospodářské a ekologické stavby na exkurzi v malé vodní elektrárně a jezovém tělesu v Troji. MVE je situována na levém břehu Vltavy v Praze na špičce Císařského ostrova, v prostoru mezi jezem Troja a plavebním kanálem.

Zde jsme se seznámili s přednášejícím této malé vodní elektrárny. Na začátku upozornil na určitá bezpečnostní opatření, které je potřeba dodržet. Chvíli na to jsme už pokračovali dál k elektrárně. Nejdříve nám řekl základní obecné informace o celém vodním díle v Troji jako například kdy a za jakým účelem byla celá jezová konstrukce postavena a k čemu vlastně malé vodní elektrárny slouží, jaký mají výkon, proč mají svůj specifický tvar nebo například, jak zabraňují uhynutí ryb v turbínách. Na velínu elektrárny bylo 5 nepřehlédnutelných plaket, které značily výšku vody při povodních. Nejvýše byla, dle předpokladu, úroveň vody z roku 2002.
Poté jsme se přesunuli po schodech nejdříve nahoru a pak následně dolů do ústrojí elektrárny (tento postup chrání elektrárnu před tím, aby tam nenatekla voda při větších stavech), které tvoří dvě Kaplanovy turbíny o průměru 2,6 metrů. Po prohlédnutí jsme došli do strojovny, kde je přece jenom menší hluk a mohl nám k tomu povědět něco víc. Pak jsme ještě zamířili přímo pod turbíny.
Následně jsme se podívali přímo pod klapkový jez, kde nám byl ukázán mimo jiné například mechanismus klapek či rozdíl ve zhotovitelích jezu (ten tvořily dvě firmy - jedna česká a jedna polská - polská zhotovila podstatně spolehlivější část). Poté jsme si prohlédli bývalý sklad na hradla. Naši exkurzi jsme pak zakončili ve Stromovce, kde jsme si prohlédli soustavu rybníků, které byly nedávno revitalizované.

Exkurzi hodnotím velmi kladně a doufám v další podobné, nebo i zajímavější exkurze.

Za studenty Karel Veselovský

Stre Tech 2015

I letos se naši zástupci účastnili setkání a prezentace prací středoškolských studentů Stre Tech na ČVUT v Praze, které se konalo 10. června 2015. Celkem se zúčastnilo 177 středoškoláků.
Naši školu reprezentovali Daniel Plašil a Michal Jirák (oba ze třídy 3. C) a Tomáš Zedník (2. B). Jejich práce "Posouzení eroze půdy v povodí Vinořského potoka" (D. Plašil), „Pasivní slaměný dům“ (návrh a projekt M. Jiráka) a „Snížení emisí v dopravě pomocí solárních panelů na střechách autobusových zastávek“ (T. Zedník) vzbudily zasloužený zájem odborné i laické veřejnosti. Úplný sborník prací je k nahlédnutí na webu: http://www1.fs.cvut.cz/stretech/2015/sbornik_2015/index.html 

Porotherm 2015

V pátek 12. června 2015 proběhlo školní kolo studentské soutěže Porotherm SŠ. V kategorii Občanská stavba obsadila 1. místo Michaela Pokorná (4. B). V kategorii Rodinný dům obsadil 1. místo Luděk Kudrna (3. C), 2. příčka patří Richardovi Filikarovi  (3. C) a na 3. místě se umístil Jan Kokrhoun (3. B). Všichni jmenovaní postupují do celostátního kola.

Protože naše škola příští rok oslaví 60 let od svého vzniku, vychovala už velké množství stavařů a tak není divu, že se s našimi absolventy potkáváme v různých stavebních firmách na různých stavbách po celé republice. Jeden z našich absolventů pan Ing. Adam Rusý pracuje v současnosti ve společnosti Skanska na stavbě 3. železničního koridoru, jehož součástí je i přestavba pražského zhlaví nádraží Plzeň Hlavní nádraží. Byl tak laskav, že žáky 2B a 3A, kteří studují zaměření Dopravní stavby, pozval na svou stavbu, provedl je celým zhlavím včetně souvisejících staveb a poskytl jim odborný výklad. Žáci měli možnost si prohlédnout rozestavěný podchod pod nástupištěm, nově položené koleje včetně upevňovadel, výhybky, základy opěrné zdi a přestavbu železničního mostu. Vidět stavbu takového rozsahu je určitě hodně zajímavá zkušenost. Poté se všichni přesunuli trolejbusem (a i to dopravák ocení) na ředitelství pobočky Skansky, kde pro ně byla připravena nejen prezentace přestavby plzeňského nádraží, ale také prezentace společnosti. Pak už nezbývalo než poděkovat panu Ing. Rusému za zajímavou exkurzi a vrátit se zpátky na nádraží a odtud už domů. Exkurze pro nás byla výjimečná, protože se k železničním stavbám dostaneme jen velmi zřídka a tak ještě jednou děkujeme našemu laskavému průvodci a celé společnosti Skanska.