Na konci uplynulého roku jsme zajeli do Otrokovic, tedy jsme cestovali hodně na východ České republiky. Že to bude zajímavé, bylo jasné, protože jednak Otrokovice jsou hned vedle Zlína, ale hlavně to jsou dvě města se zásadní historií, co se týče technologií, inovací a přístupu k obecnému vzdělávání. Tak třeba letadla z Otrokovic dobyla celý svět, ať už to bylo v akrobacii nebo v zemědělství. No a boty ze Zlína? To ví každý. Ale ne každý ví, že právě Baťa byl i u zrodu otrokovického leteckého úspěchu. Prostě Otrokovice jsou město s baťovskou tradicí, což znamená píle a posun hodně vpřed. No a teď k naší věci. My, jako stavaři, používáme materiály, které je třeba všemožně upravovat tak, aby byly co nejlehčí, nejpevnější, nejhouževnatější … prostě nej. No a otrokovická průmyslovka se mimo jiné soustředí na aplikovanou chemii. A chemie je právě ten obor, který umožňuje vylepšovat materiály. Takže, jako vždy na začátku, slovo dalo slovo, a tamní pan ředitel se s naší paní ředitelkou dohodli, že společně vytvoříme novou betonovou kánoi, kdy my, stavaři, se postaráme o návrh konstrukce kánoe, výrobu formy a betonáž, a naši studentští kolegové z Otrokovic nám pomůžou vylepšit beton, tedy vlastně vláknobeton. Šuškalo se totiž o nových umělých vláknech, které by měly beton zesílit a zabránit jeho náhlému poškození, což se na vodě hodí. A že tamní mladí chemici mají našlápnuto správným směrem, bylo jasné hned po příjezdu, kdy jsme se zúčastnili přednášky Michaela Londesborougha, kterého pozval tamní ředitel, aby studenty ke spolupráci patřičně namotivoval. A že to tam na škole také berou z gruntu, bylo jasné z jejich tradiční Noci alchymistů, kdy kromě žáků základních škol, a tedy budoucích studentů tamní průmky, se k horlivému experimentování nechali strhnout i hasiči, kteří celou tu alchymistickou divočinu jistili. Takže se těšíme na fajn kolegy, kteří navíc mají svou školu velmi dobře vybavenou pro vývoj inovativních materiálů.