Jet se podívat na jadernou elektrárnu, to se docela dá. Ale že by přijela jaderná elektrárna za vámi do školy, to už je jiná. A nám se to stalo. Určitě o tom rozhodla velmi vypovídající skutečnost, že se někteří studenti naší školy různou měrou podílejí na jaderném výzkumu či vývoji metod pro udržení našich jaderných elektráren v plné kondici. Tito studenti se pak také už teď dostanou do skutečných útrob například jaderné elektrárny Temelín. A protože kolegové zaměstnanci z jaderné elektrárny Temelín jsou v podstatě koncovými uživateli výsledků výzkumné práce našich studentů, přijeli se podívat, kde a jak tyto výsledky vlastně vznikají. Samozřejmě se toto vše děje díky úzké spolupráci naší školy s naší partnerskou fakultou, tou stavební, na ČVUT. No, a když tedy už u nás kolegové z elektrárny byli, tak nám toho rovnou i docela dost o provozu a práci na elektrárně řekli. Jejich přednášku zpestřil jeden náš student, kdy ve své rychlé desetiminutové přednášce ukázal, jak by si představoval BIM model pro takovou jadernou elektrárnu. Na to mu kolegové z Temelína ukázali realitu, čímž vznikla zajímavá diskuse. Bylo vidět, že kolegy z elektrárny velmi zajímaly studentské postřehy ohledně pojetí celého BIMu. Ostatně současní studenti klidně mohou být za pár let uživateli těchto nyní upravovaných systémů, takže proč by si k úpravám rovnou něco neřekli, že? Navíc se teď budou stavět nové jaderné bloky, jak velké, tak SMR, které budou potřebovat péči skutečně kvalitních stavařů. A tu péči budou potřebovat rovnou na dalších osmdesát až sto let. No, takže když se nahlédne do budoucnosti, ono by to nakonec mohlo znít jako zajímavé stabilní zaměstnání, které s sebou nese pořádnou špetku prestiže. Samozřejmě takový kvalitní stavař vzniká v čase, a to díky svému upřímnému zájmu o obor a svému upřímnému přístupu ke studiu.

jete 23