Touto otázkou nás zaskočil pan profesor Petr Štemberk z katedry betonových konstrukcí ČVUT, který se souhrou příznivých náhod ocitl v naší škole a nabídl našim žákům možnost postavit si svoji vlastní betonovou kánoi a zúčastnit se spolu se studenty ČVUT a jejich lodičkami mezinárodních závodů pořádaných v Maďarsku. Takže jsme se těsně před Vánoci vydali na ČVUT do laboratoří vodohospodářských staveb, kde jsme měli možnost „uplácat“ z betonu vlastní loď.

Bednění nám bylo zapůjčeno a beton byl před námi umíchán. Aby loď byla lehká, byly místo kameniva použity duté skleněné kuličky a jako rozptýlená výztuž byla do betonu přimíchána cca 2 cm dlouhá vlákna z PVA. Jedinou klasickou složkou betonu zůstal cement. Dál byl do betonu přidán ještě plastifikátor. Snažili jsme se udržet tloušťku stěn kánoe 1,5 cm, což byla jedna z podmínek soutěže. Hotovou loď jsme zabalili do igelitové fólie, aby udržela při tuhnutí a tvrdnutí vlhkost, a vyrazili jsme vstříc vánočním prázdninám. V novém roce jsme se s panem profesorem opět sešli v laboratořích ČVUT u naší kánoe. Sundali jsme fólii, odbednili a zjistili jsme, že naše kánoe je moc hezká! A nejen to, ona i plave! Což jsme měli možnost zjistit ještě týž den, protože byla provedena zkouška v umělém korytě v laboratořích, kam byla naše loď posazena jeřábem. Do kánoe sedli i dva odvážlivci a kánoe i tuto zátěž přežila v pohodě. Takže nás teď už jen čeká kánoi začistit a pomalovat válečnými barvami a můžeme vyrazit do Maďarska. O dalším životě naší kánoe budeme informovat J.