V loňském roce jsme si připomněli 60. výročí založení naší školy. Právě v roce 1956 bylo rozhodnuto, že se ze Státní průmyslové školy stavební v Praze, tehdy se sídlem ve Zborovské ulici, oddělí specializované studijní obory dopravních a vodohospodářských staveb a budou svěřeny nově vzniklé škole, jejíž sídlo bylo v Hloubětíně. Dostalo se jí jasného pojmenování 2. průmyslová škola stavební v Praze. Školní rok 1956/57 byl tedy pro naši školu startovním. Od 1. září 1960 škola sídlí na své současné adrese, v Dušní ulici čp. 17 na Starém Městě pražském.

Při této příležitosti jsme pro bývalé i současné zaměstnance, žáky a absolventy, sociální partnery a přátele školy přichystali zajímavý program v Betlémské kapli a při dnech otevřených dveří.

Jak to viděla památná Betlémská kaple

Je čtvrtek 10. 11. 2016 krátce po 16. hodině a Betlémskou kapli opouštějí poslední turisté. Konečně trochu klidu, povzdechnou si zdi slavnostní auly. Ale co to? Klenba s rozpaky pohlédne dolů. Zase nějaké hemžení lidiček. Na promoci je přece v tuto odpolední hodinu pozdě. Že by koncert, ale není vidět žádné muzikanty ve fracích ani hudební nástroje?! Jen na podiu je spuštěno velké plátno a na něm jakýsi znak a nápis. No ano, klepne se kaple do svého vysokého čela, vždyť dnes si tu Vyšší odborná škola stavební a Střední průmyslová škola stavební připomene 60. výročí svého založení. Řady židlí se postupně zaplňují významnými hosty, bývalými i současnými učiteli a žáky školy. Majestátní zdi vydechnou údivem, když mezi hosty spatří rektora ČVUT Petra Konvalinku a celou řadu bývalých absolventů ČVUT, dnes špičkových stavebních odborníků. Nechybí ani zástupci MHP, představitelé významných firem i řada přátel školy.

 Moderátorka Lenka Jurošková vítá všechny přítomné a zahajuje slavnostní večer. No, poněkud mladá, pomyslí si aula. Teď přijdou na řadu asi projevy, tak to si trochu zdřímnu. Ale co to, místo obvyklého proslovu představí ředitelka školy Marie Plíhalová svou školu v živém a netradičním rozhovoru. Pan rektor Petr Konvalinka pozdraví krátce přítomné a z rukou ředitelky převezme šek na bezmála 10.000 Kč, které škola vybrala na nové varhany. Děkuji, vzkazuje slavná síň. Též slova ředitelky odboru školství a mládeže Lenky Němcové jsou otevřená, milá a postrádají jakoukoliv stopu formálnosti. Ze svého vztahu ke škole se vyznávají zástupce sociálních partnerů Josef Smola a žák Daniel Bešta. Začíná to být docela zajímavé, napnou svou pozornost slavné zdi.  A to už je pohladí jemné tóny klavíru v krátkém hudebním vystoupení.  Pak se rozsvítí plátno a před auditoriem defilují obrazy z historie školy od prvopočátků po současnost.  Sotva odezní potlesk, kterým všichni v sále ocení dynamickou a svěží prezentaci provázenou vtipným komentářem učitele školy Vlastimila Kaisera, je tu taneční vystoupení žáků školy. Ó, to je báječný pohled, libuje si aula. Ale než se stačí vzpamatovat, je tu další bod programu, který plyne hladce bez sebemenšího zaváhání. Pamětní listy za svou práci ve prospěch školy přebírají bývalí ředitelé Jiří Dvořák a Jaroslav Petrásek, jejich zástupci Jaroslav Ulma (in memoriam) a Hedvika Baudysová, učitelé školy Jaroslava Trnková a Vladimír Vedra i významní absolventi školy Ilona Líkařová, Miloš Hrachovec, Martin Podzimek, Pavel Křeček a Jaroslav Poller.

Tak i budoucí stavaři čtou básničky a navíc je krásně přednášejí, pochvaluje si kaple po dalším vystoupení. Ten večer je čím dál tím zajímavější, pomyslí si. A lehce přikyvuje, když ocenění za studijní výsledky dostávají i nejlepší žáci školy. Určitě se s nimi za několik let opět setkám na některé z promocí, těší se.  Dnes večer je to tu opravdu báječné!  Ale to ještě není vše. Třída 3. A připravila scénické ztvárnění svého pohledu na těch šest minulých desetiletí. Scénka stíhá scénku a slavné zdi se chvějí radostí – ti mladí jsou skvělí! A že by se učitelé něčím nepochlubili? Ale kdepak! Betlémskou kaplí zazní známé Gaudeamus, leč v naprosto netradičním rytmickém provedení na zcela neobvyklé foukací nástroje.  

Škoda, že už je konec, pomyslí si slavná síň, když na podiu zazní závěrečná slova loučení a poděkování.  Byl to krásný večer, slavnostní, ale zároveň moderní, nestrojený a měl duši.  Ohromně jsem si to užila, šeptá si, když se loučí se stavební průmyslovkou z Dušní a jejími hosty.

-hb-